Před dvaceti lety se jedna strážkyně zamilovala do svého moroje. On sám k ní necítil nic vážného a bral ji jen jako svou dhampýrku, potažmo kamarádku. Avšak jak šel čas dál, začal si muž uvědomovat, že má pro ženu slabost a projevil jí svou náklonnost. Několik následujících měsíců si oba užívali, dokud Hariette, ta strážkyně, neotěhotněla. Ona sama byla z té novinky nadšená, jelikož vždy chtěla děti. Henry měl však jiný názor a začal se vůči své dhampýrce chovat odtažitě, chladně a přestal o ni jevit zájem. V tu dobu to Hariette ranilo a snažila se své lásce domluvit. S ním to však nehlo a stál si za tím, že žádné děti nechce. Po devíti měsících se páru narodila krásná dvojčátka, chlapci. Jejich matka s nimi strávila jen tu nejnutnější dobu a následně se vrátila ke svým povinnostem strážkyně. Starší bratr dostal jméno Jasper a mladší Mikael. Vyrůstali v rodinném domě v Montaně spolu s jejich tetou Maxime a strýcem Alexandrem. Život s nimi byl úžasný. Oběma se dostalo dobrého vzdělání a lásky, neměli nouzi o peníze, ani jiné potřebné věci. Jediné, co jim chybělo, byla přítomnost matky. Té se jim dostávalo opravdu málo. Potkávali ji jen párkrát do roka a její návštěva neměla nikdy moc dlouhé časové rozpětí. Jasper nikdy nevyhledával společnost jiných lidí, než své rodiny. Měl však jednu osůbku, která byla pro něj velice důležitá. Tím človíčkem byla a stále je Ellie, se kterou se seznámili ještě jako malí špunti. Do svých 16 let chodil do jedné z lidských škol v Montaně. Tuto část svého života by nejraději zapomněl. Studenti na škole nebyli nijak zvlášť hodní a příjemní. Jaspera udivovalo, jak hnusně se vůči sobě všichni dokázali chovat. On samotný se šikaně také nevyhnul. Jakožto dhampýr, měl výhodu a tak kdykoliv někdo z jeho spolužáků chtěl omezit jeho osobní prostor, dal hned jasně najevo, že není dobrý nápad se o to pokoušet. Prošel si i ponižováním ze strany spolužáků a pár rvačkami, které pokaždé vyhrál. V takové chvíle byl vděčný za svůj původ. Čím víc byl však nucen se prát, jak ve škole, tak i mimo ni, tím více začínal být agresivní. Stačil jen malý, téměř nepodstatný podnět a dokázal se pořádně naštvat. Měl nutkání se porvat už jen ve chvíli, kdy o něm někdo řekl nějaké špatné slovo - i když kdysi by si nad tím hlavu vůbec nelámal. To, jak moc vážné to s ním je, si uvědomil až ve chvíli, kdy svého tehdejšího kamaráda dostal nechtěně do nemocnice. Neovládl svůj vztek a vybil si jej na něm. Od té doby se snaží vyhýbat jakýmkoliv hádkám a problémům. Ve svých 16 nastoupil na Akademii Sv. Vladimira. Vždy bylo jeho přáním na tuto školu chodit a jít tak ve stopách své matky, která pro něj byla vždy vzorem. Na svůj nový domov si zvykl velice rychle a byl velice spokojený. Pár dnů po jeho nástupu obdržel dopis. Po jeho otevření zjistil, že je od otce. Jasper netušil, co by měl od toho kusu papíru očekávat a po jeho přečtení, měl smíšené pocity. Dozvěděl se, že kromě dvojčete, má ještě mladší sestru. Sestřičku vždycky chtěl a zjištění, že jednu má, v něm vyvolalo pocit štěstí. Zároveň se však o něco zvětšila jeho nenávist vůči otci, jelikož pokud má Jasper nevlastní sestru znamená to, že měl jeho otec něco s nějakou jinou ženou, než je jeho matka. Od této chvíle se kromě studia, zaměřil i na hledání své sestry. Když mu bylo 17, našel si na škole nového kamaráda. Začali spolu trávit mnoho času a Jas postupem času zjišťoval, že vůči chlapci cítí něco víc, než přátelství. Zároveň však stále cítil i něco vůči své kamarádce Ellie, u které mu však bylo jasné, že by v životě neměl šanci, jelikož ona jej brala jen jako kamaráda, nebo alespoň to si celou dobu myslí. Takto Jasper zjistil, že je bisexuální a bál se to komukoliv říci, neřekl to ani rodině, ani své kamarádce. Se svým kamarádem se přestal bavit a začal se soustředit čistě na výcvik. Zároveň se stále stýká na škole se svou kamarádkou Ellie.