POVAHA

Je milá, ochotná, obětavá, laskavá. Kdykoliv někdo s něčím potřeboval pomoct ona vždy pomohla ať se stalo cokoliv ona vždy pomohla. Obzvlášť pokud šlo o to že si někdo dělal srandu z její rodiny ale ne vždy to zvládala. Proto byla ráda když jí pomohl její bratr, ten tu byl vždy pro ni. Když byla Johanna malá tak jezdila ráda na koni, měla svého oblíbeného. Byl celý bílí jen hřívu a ocas měl černý. Doku se její rodiče neumysleli že už nemá cenu jezdit každé prázdniny na chatu, tak ji prodaly i její oblíbeným koněm. Byla z toho nešťastná, vzaly jí její radost. Tak se rozhodla změnit, nechtěla být takové že se na ní každý vykašle. Že jen proto že je princezna tak se nemůže jít sama projít. Nechtěla to, vadilo jí pomyšlení že se její rodiče snaží jí a bratra rozhádat nechtěla přijít o člověka na kterém jí záleželo ale nic netrvá věčně. Donce ani rodina není na vždy.

HISTORIE

Narodila se jako druhá nejstarší do rodiny Zesklov. Má dvojče bratra, který se narodil o 10minut dřív než Johanna. Vždy si hrála se svým bratrem. Vždy si něco vymysleli a na to si hrály. Byli nerozlučná dvojka. Když se hnul jeden druhý šel za ním, když někdo dělal srandu jednoho druhý ho pomstil a toho dotyčného zbyl. Johana i přes to že to je dívka tak si s nikým nebrala servítky. Byla vždy taková svá ale částečně chtěla být silná jako její bratr. Vždy ve svém bratrovi měla obrovský vzor. Každý z dětí si bere příklad třeba ve svých rodičích ale ona je nenáviděla. Nechtěla s nimi mít nic společného. Jednou se jí ale začal stranit i její bratr. Byla sama. Do té doby dokud jí její rodiče nenašly nového strážce. Ze začátku se s ním vůbec nebavila, jelikož ho u sebe nechtěla. Do té doby když se vracely z jedné akce společně domu. I přes to že je jí řekl že má zůstat venku tak ona ho neposlechla a šla s ním dovnitř. Nemohla uvěřit vlastní očím. Všichni její sourozenci byli mrtví až na Matthewa. Ten k nim byl zády. Chtěl k němu běžet ale ten strážce jí v čas zastavil. Když se otočil jeho oči byli krvavě rudé a v rukou držel tělo jejich mrtvé matky. Když se ho se slzami v očích zeptala co to má znamenat jen se pousmál a začal jí říkat že tu musí taky zkusit, že je to husté. Její strážce omráčil a chtěl jít k ní ale ona se před ním schovala v pokoji. Brečela a bála se. Nevěděla proč to udělal, nechtěl věřit tomu že se její bratra proměnil v monstrum. Rychle vzala telefon a rychle volala svému otci. Ten se po pár minutách objevil ale její bratr tam již nebyl.. Nebylo po něm ani památky, její strážce to bohužel nepřežil, tak jí její otec našel nového a taky lepšího. Nechtěl totiž přijít i o ni, ona byla poslední rodina co měl. Ona však tajně pátrala po bratrovi, musela znát pravdu. Proč to udělal a nechal ji samotnou. O několik měsíců ji ale přišel dopis kde bylo všechno vysvětlené. Všechno jí tam popsal a taky tam bylo že ho nemá hledat. Musel to napsat před tím než se z něj stal strigoj, vlastně ani neměla na výběr jelikož šla do druhé ročníku do školy. Otec všem přátelům a známým řekl že zemřely všichni. Kdo by se taky chlubil tím že z jeho nejstaršího syna se stal strigoj.